Jak si ověřit vzdělání psychologa a psychoterapeuta, než si sednete na první sezení

Reportáž „Experti" s dvoutýdenním kurzem. Péči o duševní zdraví zahltili neodborníci upozornila na věc, kterou zná každý, kdo v posledních letech hledal terapeuta. Poptávka po péči o duševní zdraví prudce roste, kapacit je málo a do té mezery se tlačí lidé, kteří za sebou nemají nic víc než víkendový nebo dvoutýdenní kurz. Říkají si koučové, poradci, mentoři nebo rovnou terapeuti a účtují si za hodinu klidně stejně jako klinický psycholog s roky výcviku.

Problém není v tom, že by koučink nebo osobní rozvoj byly samy o sobě špatné. Problém nastává, když si někdo bez vzdělání a bez výcviku vezme do práce člověka s depresí, úzkostnou poruchou nebo traumatem, tedy stav, který patří do rukou odborníka. Následky bývají tiché, ale reálné. Klient ztratí čas, peníze a někdy i důvěru v terapii jako takovou. Tenhle text vám má dát praktický návod, jak si ověřit, s kým vlastně mluvíte, ještě než si sednete na první sezení.

Kdo je kdo v péči o duševní zdraví

Nejčastější zmatek vzniká už u samotných názvů. Vypadají podobně, ale znamenají něco úplně jiného.

Psycholog je člověk, který vystudoval jednooborovou psychologii na vysoké škole, tedy pětiletý magisterský program. Bez tohoto titulu se nikdo psychologem nazývat nemá. Samotné magisterské vzdělání ale ještě neznamená, že smí vést dlouhodobou psychoterapii. Na to je potřeba další výcvik.

Klinický psycholog je psycholog, který po škole absolvoval několikaletou přípravu ve zdravotnictví a složil atestaci z klinické psychologie. Právě on smí diagnostikovat a pracovat s vážnějšími psychickými poruchami, obvykle na pojišťovnu. Když hledáte pomoc s depresí nebo úzkostí a chcete mít péči hrazenou, míříte většinou právě sem.

Psychoterapeut je označení pro člověka, který prošel akreditovaným psychoterapeutickým výcvikem. Ten trvá zpravidla čtyři až pět let, obnáší stovky hodin sebezkušenosti, teorie a práce pod supervizí. Psychoterapeutem může být psycholog, ale i lékař nebo v některých případech člověk z pomáhající profese, vždy ale po dokončeném výcviku, ne po víkendu.

Kouč pracuje s cíli, motivací a rozvojem u lidí, kteří jsou v zásadě v pořádku a chtějí se někam posunout. Koučink není léčba. Pokud vám kouč nabízí práci s traumatem, panickými atakami nebo depresí, jste na špatné adrese.

A pak je tu skupina, kterou popisuje zmíněná reportáž. Lidé, kteří si po dvoutýdenním kurzu dají na web slovo terapie a čekají na klienty. Právě před nimi se vyplatí mít otevřené oči.

Jaké vzdělání a výcvik hledat

Když si čtete profil odborníka, měly by tam být tři věci. Za prvé vysokoškolské vzdělání v psychologii, medicíně nebo v jiném relevantním oboru, ideálně magisterské. Za druhé konkrétní psychoterapeutický výcvik, uvedený jménem, například výcvik v Gestalt terapii, v kognitivně behaviorální terapii, v systemické nebo psychodynamické terapii. Za třetí informace o tom, zda je výcvik dokončený, nebo zda ho terapeut teprve absolvuje, což je legitimní, ale měl by na to upozornit a pracovat pod supervizí.

Odborník se také obvykle hlásí k nějaké profesní organizaci a řídí se etickým kodexem. V Česku sdružuje psychology Českomoravská psychologická společnost, která dbá na profesní standardy a etiku oboru. Zdravotnickou stránku péče a systém center duševního zdraví zastřešuje Ministerstvo zdravotnictví. Členství v profesní organizaci není zákonná povinnost, ale je to dobré znamení, že dotyčný bere svou práci vážně.

Varovné signály neodbornosti

Některé věci by měly rozsvítit červenou. Na webu chybí konkrétní vzdělání a místo něj tam svítí jen mlhavé fráze o certifikaci, akreditaci nebo mezinárodním kurzu, ale bez uvedení školy a výcviku. Odborník slibuje rychlé a zaručené výsledky, tvrdí, že vyléčí depresi za pár sezení nebo že jeho metoda funguje na všechno. Používá tituly, které nikam nevedou, tedy samá slova jako expert, master nebo specialista bez jasného obsahu.

Další varovnou vlaječkou je tlak. Kvalitní terapeut vás nenutí kupovat balíčky deseti sezení dopředu, nestraší vás tím, že bez něj to nezvládnete, a respektuje, když si chcete rozmyslet, jestli vám sezení sedí. Pokud narazíte na někoho, kdo míchá terapii s prodejem doplňků stravby, kurzů nebo online programů za desetitisíce, buďte ve střehu.

A pak je tu jazyk. Neodborník často mluví ve velkých slovech o energii, blocích a odkódování podvědomí, ale neumí srozumitelně popsat, jak konkrétně pracuje a proč. Skutečný terapeut vám bez problémů vysvětlí, co dělá a co od spolupráce čekat.

Na co se zeptat před první konzultací

Nebojte se ptát. Slušný odborník otázky vítá, protože ví, že důvěra je základ terapie. Před první konzultací nebo hned na jejím začátku se můžete zeptat na několik věcí.

Jakou máte vysokou školu a jaký psychoterapeutický výcvik. Kolik let výcvik trval a zda je dokončený. S jakými potížemi obvykle pracujete a zda máte zkušenost s mým konkrétním problémem. Docházíte na supervizi. Kolik stojí sezení a jak dlouho trvá. A klidně i to, co budeme dělat, když ucítím, že mi spolupráce nesedí.

Odpovědi vám hodně napoví. Odborník mluví konkrétně, přiznává, co je a co není v jeho kompetenci, a v případě potřeby vás pošle jinam, třeba k psychiatrovi na medikaci. Neodborník uhýbá, obrací otázky proti vám nebo se ohání tím, že papíry nejsou důležité, důležitá je prý energie mezi lidmi. Vztah v terapii je sice klíčový, ale nikdy nenahradí vzdělání.

Když si nejste jistí

Pokud hledáte pomoc a nevíte, kudy do toho, začněte u ověřených cest. Klinického psychologa nebo psychiatra vám může doporučit praktický lékař a péče u nich bývá hrazená z pojištění. Postupně vznikají centra duševního zdraví, která propojují sociální a zdravotní péči a jsou dobrým vstupním bodem při vážnějších potížích. A když si vybíráte terapeuta na volném trhu, věnujte pár minut ověření jeho vzdělání a výcviku. Je to nuda ve srovnání s tím, jak akutně se často cítíme, ale je to nejlepší investice do toho, aby vám pomoc opravdu pomohla.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychoterapeutem?

Psycholog vystudoval magisterskou psychologii. Psychoterapeut navíc prošel akreditovaným psychoterapeutickým výcvikem, který trvá čtyři až pět let a zahrnuje sebezkušenost a práci pod supervizí. Psycholog může, ale nemusí být zároveň psychoterapeutem, záleží na tom, zda výcvik má.

Může mi pomoct kouč, když mám depresi nebo úzkosti?

Ne. Koučink je pro lidi, kteří jsou v zásadě v pořádku a chtějí se posunout ve svých cílech. Deprese, úzkostné poruchy nebo trauma patří do rukou klinického psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra. Pokud vám kouč nabízí práci s těmito stavy, hledejte jinde.

Podle čeho poznám, že terapeut nemá dostatečné vzdělání?

Varovné signály jsou chybějící konkrétní vzdělání a výcvik na webu, sliby rychlého a zaručeného vyléčení, tlak na nákup balíčků sezení dopředu a mlhavý jazyk o energiích a blocích bez srozumitelného popisu metody. Odborník naopak jasně uvede školu, výcvik a to, s čím pracuje.

Je terapie hrazená z pojištění?

Péče u klinického psychologa nebo psychiatra bývá hrazená z veřejného zdravotního pojištění, obvykle na doporučení praktického lékaře. Řada psychoterapeutů na volném trhu pracuje za přímou platbu. Před první konzultací si proto vždy ověřte cenu i to, zda dotyčný účtuje pojišťovně, nebo přímo vám.