Kdy vyhledat psychologa a kam se obrátit v krizi

Zpráva o tom, že po škrtech v rozpočtu hrozí konec jedné z krizových linek, otevřela širší otázku dostupnosti psychologické pomoci v Česku. Tématem se zabýval portál Praha na dlani. Právě proto se hodí vědět, kdy má smysl vyhledat psychologa a kam volat, když je zle hned. Shrneme to srozumitelně.

Kdy je čas vyhledat odborníka

Nejčastější mýtus zní, že k psychologovi se chodí, až když je člověk na dně. Ve skutečnosti platí opak. Čím dřív potíže řešíte, tím snáz a rychleji se zvládnou. Signálem, že je vhodná doba, není konkrétní diagnóza, ale to, že vás něco dlouhodobě omezuje a sami si s tím nevíte rady.

Konkrétně stojí za to vyhledat pomoc, pokud vás delší dobu trápí smutek, úzkost nebo napětí, které nepolevují. Pokud se zhoršil spánek, chuť k jídlu nebo soustředění. Pokud se stahujete z kontaktů, ztrácíte zájem o věci, které vás bavily, nebo cítíte, že běžné fungování stojí nepřiměřené úsilí. Signálem je i to, když se opakovaně vracíte k těžké události, kterou nedokážete zpracovat.

Psycholog, psychoterapeut a psychiatr, jaký je rozdíl

Lidé tyto profese často zaměňují a pak neví, kam se obrátit. Psycholog se věnuje diagnostice a poradenství, pracuje rozhovorem a nepředepisuje léky. Psychoterapeut vede systematickou terapii zaměřenou na změnu prožívání a chování a má k tomu dlouhý výcvik. Psychiatr je lékař, který může předepsat léky a řeší i závažnější stavy, kde je farmakoterapie namístě.

V praxi se tyto role doplňují. U mírnějších potíží obvykle stačí psycholog nebo psychoterapeut. Když je součástí obtíží například těžká deprese, může být vhodná kombinace terapie a péče psychiatra. Není třeba to řešit dopředu dokonale, odborník vás sám nasměruje.

Jak vybrat toho správného

Při výběru hraje roli zaměření, přístup i lidská shoda. Ověřte si vzdělání a případný terapeutický výcvik. U terapeuta se ptejte na směr, ve kterém pracuje, a na to, zda má zkušenost s vaším typem potíží. Stejně důležitý je ale pocit bezpečí. Pokud si po několika sezeních s odborníkem nesednete, je legitimní hledat dál. Terapie stojí a padá na důvěře.

Počítejte s tím, že kapacity jsou omezené a na volný termín se často čeká. Část péče hradí zdravotní pojišťovny u smluvních odborníků, část je samoplátecká. Vyplatí se ptát na obojí a nenechat se odradit prvním plným diářem.

Kam volat, když je zle hned

Terapie je běh na delší trať, ale akutní krize potřebuje okamžitou reakci. Pokud se vy nebo někdo blízký ocitáte v akutním ohrožení, tedy máte myšlenky na sebepoškození nebo na to, že už nechcete být, nezůstávejte na to sami. Existují nonstop krizové linky, které jsou zdarma a anonymní a jsou tu právě pro tyto chvíle.

Při bezprostředním ohrožení života volejte tísňovou linku 112 nebo záchrannou službu 155. Pro psychickou krizi slouží nepřetržité linky důvěry a linky první psychické pomoci, jejichž aktuální seznam a kontakty spravuje Národní ústav duševního zdraví. Informace o dostupnosti péče a systému duševního zdraví najdete i u Ministerstva zdravotnictví. Zavolat o pomoc není slabost, je to nejrozumnější krok, jaký v takové chvíli existuje.

Proč nečekat

Duševní obtíže se neřeší tím, že se zatnou zuby a počká se, až přejdou. Neléčená úzkost nebo deprese má tendenci se prohlubovat a zasahovat do práce, vztahů i tělesného zdraví. Naopak včasná pomoc zkracuje dobu, po kterou trpíte, a zvyšuje šanci, že se vrátíte k běžnému životu. Péče o duševní zdraví je stejně samozřejmá jako péče o to tělesné.

Jak vypadá první návštěva a co od ní čekat

Řadu lidí od vyhledání pomoci odrazuje strach z neznáma. Přitom první sezení je většinou klidný rozhovor, při kterém odborník mapuje, s čím přicházíte, jak dlouho to trvá a co byste chtěli změnit. Nemusíte mít předem srovnané myšlenky ani umět svůj problém pojmenovat odborně. Stačí popsat, jak se cítíte a co vás trápí, zbytek je práce odborníka.

Na první schůzku si můžete přinést i konkrétní otázky, například na způsob práce, délku spolupráce nebo přibližný počet sezení. Je zcela v pořádku se ptát, protože jde o vaši péči a máte právo jí rozumět. Terapie ani poradenství nejsou o tom, že vám někdo dá hotový návod. Jde o společné hledání cesty, díky které lépe porozumíte sami sobě a získáte nástroje, jak náročné situace zvládat.

Počítejte s tím, že změna nepřijde po jednom setkání. Stejně jako se tělesná kondice nebuduje jedním během, i psychická odolnost se rozvíjí postupně. Právě proto je dobré začít dřív, než vás potíže zcela pohltí. Vyhledat pomoc včas je projev síly a odpovědnosti vůči sobě i svým blízkým, ne slabosti.

Časté otázky

Jak poznám, že už mám vyhledat psychologa?

Když vás potíže jako smutek, úzkost, problémy se spánkem nebo stažení se z kontaktů omezují delší dobu a sami si s nimi nevíte rady. Nemusíte čekat na krizi, dřívější řešení je snazší.

Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem?

Psycholog pracuje rozhovorem a nepředepisuje léky. Psychiatr je lékař a může předepsat léky. U závažnějších stavů se jejich péče často doplňuje.

Hradí terapii pojišťovna?

Část péče u smluvních odborníků pojišťovny hradí, část je samoplátecká. Vyplatí se ptát na obojí a počítat s tím, že na volný termín se někdy čeká.

Kam volat v akutní krizi?

Při ohrožení života na 112 nebo 155. V psychické krizi na nonstop linky důvěry a první psychické pomoci, jejichž kontakty vede Národní ústav duševního zdraví. Jsou zdarma a anonymní.