Krizové linky pod tlakem. Kam se obrátit, když potřebujete rychlou pomoc
Duševní zdraví se roky uvádí jako priorita, praxe ale zaostává. Jak upozornily Seznam Zprávy, po škrtech ministerstva hrozí některým krizovým linkám omezení nebo konec. Je to zpráva, která má konkrétní dopad na lidi v tíživé situaci, protože krizová linka bývá první a někdy jediné místo, kam se člověk v akutní nouzi obrátí.
Tento text shrnuje, jak krizová pomoc funguje, kdy ji využít a jaké cesty k odborné pomoci máte, když se ocitnete na dně nebo se bojíte o někoho blízkého.
K čemu slouží krizová linka
Krizová linka není totéž co dlouhodobá psychoterapie. Je to okamžitá pomoc pro chvíle, kdy je situace akutní a nesnese odkladu. Slouží člověku, který prožívá silnou úzkost, myšlenky na sebevraždu, ztrátu blízkého, rozpad vztahu, panickou ataku nebo prostě pocit, že to dál nezvládne. Na druhé straně je vyškolený pracovník, který dokáže naslouchat, pomoci situaci zklidnit a nasměrovat člověka k další pomoci.
Velkou výhodou linky je dostupnost. Funguje často nepřetržitě, je anonymní a bezplatná. Nemusíte nikam jezdit, na nic čekat ani se objednávat. To je zásadní právě v krizi, kdy člověk nemá sílu ani prostor hledat odborníka a domlouvat termíny. Proto je omezování těchto služeb tak citlivé, protože se dotýká lidí v nejzranitelnějším okamžiku.
Kdy volat okamžitě
Existují situace, kdy se nemá váhat ani minutu. Pokud vy nebo někdo ve vašem okolí má konkrétní myšlenky na ukončení života, plán, jak to udělat, nebo pokud už si ublížil, jde o akutní ohrožení života. V takové chvíli volejte tísňovou linku 112 nebo zdravotnickou záchrannou službu 155. Nestyďte se a neodkládejte to, protože jde o zdraví a život stejně jako u infarktu.
Pro méně akutní, ale stále tíživé situace slouží specializované krizové linky. V Česku funguje řada z nich, například Linka první psychické pomoci na čísle 116 123, která je bezplatná a nepřetržitá, nebo Linka bezpečí pro děti a mladistvé na čísle 116 111. Tato čísla si uložte do telefonu, i když je zrovna nepotřebujete. V krizi se totiž špatně hledá a mít pomoc po ruce má cenu.
Co dělat, když se bojíte o blízkého
Často nejde o vlastní krizi, ale o strach o někoho v rodině nebo mezi přáteli. Když u blízkého pozorujete výrazné změny, uzavření se do sebe, beznaděj, ztrátu zájmu o věci, které ho dřív bavily, nebo náznaky, že nechce žít, není správné dělat, že se nic neděje. Mýtus, že rozhovor o sebevraždě člověka k činu navede, neplatí. Pravý opak je pravdou, upřímný zájem pomáhá.
Zeptejte se přímo a bez obalu, jak se druhý cítí a zda někdy nemyslí na to, že by tu nebyl. Naslouchejte bez hodnocení a bez rychlých rad. Nabídněte konkrétní pomoc, třeba že spolu zavoláte na linku nebo najdete psychologa. Sami přitom nemusíte být terapeut, vaším úkolem je být most k odborné pomoci, ne ji nahradit. Užitečné materiály a rozcestník služeb nabízí Národní ústav duševního zdraví.
Krizová linka není konec cesty
Linka pomůže situaci zvládnout tady a teď, ale u déletrvajících potíží je potřeba navazující péče. Pokud se úzkosti, deprese nebo nezvladatelný stres vracejí a ovlivňují běžný život, je namístě vyhledat psychologa nebo psychiatra. Psycholog nabízí terapii a práci s myšlením a chováním, psychiatr může nasadit léčbu včetně léků tam, kde je potřeba.
Objednání k odborníkovi bohužel často doprovázejí čekací lhůty, a proto se vyplatí začít hledat dřív, než se situace vyhrotí. Nebojte se oslovit více odborníků najednou a vybrat toho, u kterého se cítíte dobře. Terapeutický vztah stojí na důvěře, takže je v pořádku, když vám první volba nesedne a zkusíte jiného.
Jak najít správného odborníka
Při výběru psychologa se dívejte na jeho zaměření, protože ne každý řeší totéž. Někdo se specializuje na úzkosti a deprese, jiný na vztahy, traumata nebo závislosti. Ověřte si vzdělání a výcvik a nebojte se na úvodním setkání zeptat, jak pracuje a co od terapie čekat. Dobrý odborník vám tyto otázky rád zodpoví.
Pokud jsou pro vás soukromé služby finančně náročné, ptejte se na psychology s úhradou od pojišťovny nebo na neziskové poradny, které poskytují pomoc za dostupných podmínek. Přehled ověřené péče a další informace o duševním zdraví najdete i na stránkách Ministerstva zdravotnictví. Hlavní je udělat první krok a nezůstat na to sami.
Časté otázky
Kdy mám volat krizovou linku a kdy záchranku?
Při akutním ohrožení života, tedy konkrétních sebevražedných myšlenkách, plánu nebo sebepoškození, volejte 112 nebo 155. Krizová linka slouží pro tíživé situace, které zatím nejsou bezprostředním ohrožením života.
Je volání na krizovou linku anonymní a placené?
Specializované krizové linky jsou zpravidla anonymní a bezplatné a řada z nich funguje nepřetržitě. Nemusíte uvádět jméno ani se objednávat.
Můžu blízkého přímo zeptat na sebevražedné myšlenky?
Ano a je to správné. Mýtus, že rozhovor o sebevraždě k činu navede, neplatí. Upřímný zájem a přímá otázka naopak pomáhají a otevírají cestu k pomoci.
Nahradí krizová linka psychoterapii?
Ne. Linka pomůže zvládnout akutní krizi, ale u déletrvajících potíží je potřeba navazující péče u psychologa nebo psychiatra. S hledáním je dobré začít včas kvůli čekacím lhůtám.