Kam volat v duševní krizi a jak si najít psychologa, když je pomoci málo

Po škrtech na ministerstvu hrozí konec jedné z krizových linek. Upozornily na to Seznam Zprávy v souvislosti s dlouhodobě podfinancovanou péčí o duševní zdraví. Zpráva o rušení linky je varovná právě proto, že krizová pomoc má být tou nejdostupnější záchytnou sítí. Když někdo sáhne po telefonu ve chvíli, kdy už neví kudy dál, potřebuje se dovolat.

Tento text shrnuje, kam se v akutní duševní krizi obrátit hned teď, jak rozlišit krizovou pomoc od dlouhodobé terapie a jak si najít psychologa, když se cítíte zahlceni a nevíte, kde začít. Není to text o politice. Je to praktický přehled pro chvíli, kdy je zle vám nebo někomu blízkému.

Když jde o akutní krizi

Nejdřív to nejdůležitější. Pokud je bezprostředně ohrožen život, ať už váš nebo někoho v okolí, volejte tísňovou linku 112 nebo záchrannou službu 155. To platí vždy, když jde o pokus o sebevraždu, těžké sebepoškození nebo stav, kdy člověk sám sobě nebo druhým hrozí ublížením. Tady se neváhá a neřeší se studem.

Pro situace, kdy život v ohrožení bezprostředně není, ale psychicky je zle, existují krizové linky. Ty poskytují okamžitou telefonickou nebo chatovou pomoc, často nepřetržitě a zdarma. Volají na ně lidé při úzkosti, panice, po ztrátě blízkého, při silných myšlenkách na sebevraždu i prostě ve chvíli, kdy potřebují mluvit s někým, kdo poslouchá. Operátor vás vyslechne, pomůže zklidnit situaci a nasměruje vás k další pomoci. Nejde o soud ani o rady shora, jde o to nezůstat na to sám.

Kontakty na aktuálně fungující krizové linky a přehled služeb v oblasti duševního zdraví najdete i na stránkách Národního ústavu duševního zdraví a Ministerstva zdravotnictví. Vyplatí se mít alespoň jedno číslo uložené v telefonu předem, protože v krizi se špatně hledá.

Krizová linka není totéž co terapie

Je dobré rozumět rozdílu. Krizová linka řeší akutní stav tady a teď. Pomůže vám přečkat nejhorší chvíli, zklidnit se a udělat první krok. Neřeší ale příčinu vašich potíží dlouhodobě, na to není. Dlouhodobou práci, tedy pochopení toho, proč se cítíte, jak se cítíte, a nalezení cesty ven, dělá psycholog nebo psychoterapeut v pravidelných sezeních.

Zjednodušeně. Linka je jako pohotovost, terapie je jako léčba. Obojí má své místo a jedno nenahrazuje druhé. Když vás krize opakovaně vrací k telefonu, je to signál, že by pomohla pravidelná odborná péče.

Mezi linkou a terapií je ještě jeden mezistupeň, o kterém se málo mluví. Krizová centra a ambulance psychiatrické péče, kam se dá přijít osobně, když je situace vážná, ale nejde přímo o ohrožení života. Personál vás vyslechne, zhodnotí stav a případně nabídne krátkodobou intervenci nebo vás nasměruje k dlouhodobé péči. Adresu nejbližšího krizového centra vám poradí i operátor krizové linky, nemusíte ho složitě dohledávat sami.

Jak si najít psychologa

Hledání psychologa bývá samo o sobě stresující, obzvlášť když se necítíte dobře. Pár vodítek to usnadní.

Rozlište, koho hledáte. Klinický psycholog a psychoterapeut pracují s duševními potížemi rozhovorem. Psychiatr je lékař, který může předepsat léky, a k němu se chodí například u depresí nebo úzkostí, kde je namístě medikace. Často oba přístupy fungují ve dvojici, tedy psychiatr řeší medikaci a psycholog terapii.

Ověřte úhradu. Část psychologů a psychiatrů má smlouvu se zdravotními pojišťovnami a péče je pak hrazená, byť s čekací dobou. Soukromí terapeuti bez smlouvy jsou obvykle dostupní rychleji, ale sezení si platíte sami. Vždy se předem zeptejte na cenu i na to, jestli mají volnou kapacitu.

Nebojte se vyzkoušet víc. Terapie stojí a padá na důvěře mezi vámi a odborníkem. Pokud vám první psycholog nesedne, není to selhání ani z jedné strany, je v pořádku hledat dál. Dobrý terapeut sám uzná, když si nesednete, a doporučí kolegu.

Když sháníte pomoc pro někoho blízkého

Občas nejste v krizi vy, ale někdo, koho máte rádi, a nevíte, jak pomoct. Nejúčinnější je být blízko, poslouchat bez hodnocení a nezlehčovat, co druhý prožívá. Nesnažte se problém vyřešit za něj radami typu vzchop se. Nabídněte konkrétní pomoc, třeba že spolu zavoláte na linku nebo najdete psychologa. A pokud vnímáte bezprostřední ohrožení života, neváhejte volat záchrannou službu i bez souhlasu dotyčného. V takové chvíli je přednější bezpečí.

Časté otázky

Kam volat, když je někdo v bezprostředním ohrožení života?

Na tísňovou linku 112 nebo záchrannou službu 155. To platí u pokusu o sebevraždu, těžkého sebepoškození nebo stavu, kdy člověk hrozí ublížením sobě či druhým.

Jaký je rozdíl mezi krizovou linkou a terapií?

Krizová linka řeší akutní stav a pomůže přečkat nejhorší chvíli. Terapie je dlouhodobá práce s příčinou potíží v pravidelných sezeních. Linka je jako pohotovost, terapie jako léčba.

Je psychologická péče hrazená z pojištění?

Část psychologů a psychiatrů má smlouvu s pojišťovnami a péče je pak hrazená, obvykle s čekací dobou. Soukromí terapeuti bývají dostupnější rychleji, ale sezení si hradíte sami.

Co dělat, když mi první psycholog nesedne?

Je v pořádku hledat dál. Terapie stojí na důvěře a když si s odborníkem nesednete, není to selhání. Dobrý terapeut to sám uzná a doporučí kolegu.