Akutní duševní krize. Kam se obrátit hned a jak funguje síť pomoci v krajích
Karlovarský kraj chce zlepšit péči o duševní zdraví a pomoci má nový koordinátor, informoval Sokolovský deník. Kraje po celé republice se snaží zlepšit dostupnost psychologické a psychiatrické péče, protože poptávka dlouhodobě převyšuje kapacity. Pro člověka, který právě prochází těžkým obdobím, je ale nejdůležitější jedna věc, vědět, kam se obrátit teď hned. Jak vypadá síť pomoci a kam volat, když nastane akutní duševní krize, si teď vysvětlíme krok za krokem.
Co je duševní krize a kdy nečekat
Duševní krize je stav, kdy člověk přestává zvládat běžné fungování a jeho psychické potíže se vyostří do té míry, že potřebuje pomoc rychle. Může jít o silnou úzkost, panickou ataku, prohlubující se depresi, ale i o myšlenky na sebepoškození nebo ukončení života. Varovnými signály jsou pocit naprosté beznaděje, ztráta smyslu, neschopnost spát a jíst nebo náhlé stažení se od okolí.
Platí jednoduché pravidlo. Pokud jde o bezprostřední ohrožení života, ať už u vás nebo u někoho blízkého, nečekejte a volejte tísňovou linku 155 nebo jednotné evropské číslo 112. Zdravotnická záchranná služba je tu i pro akutní psychické stavy, nejen pro fyzická zranění. Stud nebo obava, že to není dost vážné, by vás od zavolání neměly odradit.
Kam volat, když potřebujete mluvit hned
Ne každá krize znamená ohrožení života, přesto může být nesnesitelná a naléhavá. Pro tyto chvíle existují krizové telefonní linky, které jsou dostupné nepřetržitě a zdarma. Linka první psychické pomoci na čísle 116 123 funguje čtyřiadvacet hodin denně a je určena dospělým v akutní psychické nouzi. Zavolat můžete anonymně, mluvit budete s vyškoleným pracovníkem, který vám pomůže situaci zvládnout a zorientovat se v dalších krocích.
Pro děti a dospívající slouží Linka bezpečí na čísle 116 111, rovněž bezplatně a nepřetržitě. Tyto linky nejsou jen pro ty, kdo mají myšlenky na sebevraždu. Jsou tu pro každého, kdo se ocitl v situaci, kterou sám nezvládá, a potřebuje s někým mluvit. Zavolání není projev slabosti, ale rozumný krok, který často pomůže překlenout nejhorší chvíli.
Krizová centra a jak fungují
Kromě telefonních linek existují krizová centra, kam je možné přijít osobně, mnohde bez objednání a v akutních případech i mimo běžnou ordinační dobu. Krizové centrum poskytuje okamžitou psychologickou pomoc a dokáže posoudit, zda stačí rozhovor a podpora, nebo je potřeba navázat další péči. Právě centra hrají klíčovou roli, protože překlenují mezeru mezi telefonickou pomocí a dlouhodobou léčbou u psychologa či psychiatra.
Dostupnost krizových center se liší podle regionu, a přesně na tom pracují krajské snahy o zlepšení sítě péče, o nichž informuje i zmíněná zpráva z Karlovarského kraje. Součástí reformy péče o duševní zdraví jsou takzvaná centra duševního zdraví, která propojují zdravotní a sociální služby a pomáhají lidem přímo v jejich okolí. Přehled služeb ve svém kraji obvykle najdete na webu krajského úřadu nebo u praktického lékaře, který vás dokáže nasměrovat.
Role praktického lékaře a psychologa
Prvním kontaktem nemusí být vždy specialista. Praktický lékař může posoudit stav, zahájit základní léčbu nebo předepsat medikaci a vystavit doporučení k psychiatrovi či psychologovi. U dlouhodobějších potíží, které nejsou akutní krizí, je pak namístě hledat psychologa nebo terapeuta, se kterým lze systematicky pracovat na příčinách obtíží. Odborné zázemí a informace o systému péče zastřešuje Národní ústav duševního zdraví.
Je dobré vědět, že akutní pomoc a dlouhodobá terapie se nevylučují, ale doplňují. Krizová linka nebo centrum vám pomůže zvládnout nejtěžší okamžik, následná péče u psychologa pak řeší to, co ke krizi vedlo. Reformu a rozvoj této péče koordinuje na celostátní úrovni Ministerstvo zdravotnictví, které dlouhodobě usiluje o zkrácení čekacích lhůt a lepší dostupnost služeb.
Jak pomoci blízkému člověku v krizi
Pokud je v krizi někdo z vašeho okolí, nejcennější, co můžete udělat, je být přítomen a naslouchat bez hodnocení. Nesnažte se problém okamžitě vyřešit ani zlehčovat, co druhý cítí. Ptejte se přímo a s klidem, i na to, zda přemýšlí o ublížení sobě. Otevřená otázka na sebevražedné myšlenky situaci nezhorší, naopak dává druhému možnost o tom mluvit a ulevit si.
Zároveň znejte své hranice. Nejste terapeut a nemusíte nést vše sami. Nabídněte, že s hledáním pomoci pomůžete, třeba společným zavoláním na krizovou linku nebo doprovodem do centra. Při bezprostředním ohrožení života neváhejte volat záchrannou službu. Vaše přítomnost a rozhodnost může být v tu chvíli rozhodující.
Časté otázky
Kdy volat 155 a kdy krizovou linku?
Číslo 155 nebo 112 volejte, když jde o bezprostřední ohrožení života, například při pokusu o sebevraždu nebo vážném sebepoškození. Krizovou linku 116 123 volejte, když potřebujete okamžitě mluvit a situaci zvládnout, ale nejde o přímé ohrožení života.
Je volání na krizovou linku zdarma a anonymní?
Ano. Linka první psychické pomoci 116 123 i Linka bezpečí 116 111 jsou bezplatné, nepřetržité a můžete zůstat v anonymitě. Nemusíte uvádět jméno ani řešit, zda je vaše situace dost vážná.
Musím mít doporučení, abych mohl jít do krizového centra?
Ve většině případů ne. Krizová centra jsou určena pro akutní pomoc a často do nich lze přijít bez objednání. Dostupnost se liší podle regionu, orientaci vám poskytne krajský úřad nebo praktický lékař.
Co když nejde o krizi, ale dlouhodobě se necítím dobře?
Pak je namístě hledat psychologa nebo terapeuta pro systematickou práci, případně se poradit s praktickým lékařem. Dlouhodobé potíže není nutné řešit přes krizovou linku, ta slouží k překlenutí akutních chvil.