Národní ústav duševního zdraví spouští kampaň zaměřenou na těhotenství a poporodní období

Duševní zdraví v období těhotenství a šestinedělí zůstává v Česku dlouhodobě podceněné. Ženy, které během těhotenství nebo krátce po porodu čelí depresi, úzkosti nebo panickým atakám, se často k péči dostávají pozdě nebo vůbec. Podle Národního ústavu duševního zdraví, který v těchto dnech spouští novou kampaň zaměřenou přesně na tuto skupinu, potýká se poporodní depresí přibližně každá desátá až sedmá žena, a diagnostika je opožděná v průměru o několik měsíců proti optimálnímu okamžiku.

Cílem nové kampaně je zvýšit informovanost jak u samotných žen, tak u jejich partnerů, rodinných příslušníků a zdravotnických pracovníků.

Kolik žen se dotýká poporodní deprese

Podle dat NÚDZ vykazuje známky poporodní deprese v prvních dvanácti měsících po porodu deset až patnáct procent českých žen. Krátkodobé prožitky smutku, nazývané baby blues, se týkají většiny žen v prvních dvou týdnech a odezní samy. Poporodní deprese je ale odlišná diagnóza, která má klinický charakter a bez léčby může trvat měsíce až roky. Neléčená poporodní deprese má prokazatelně negativní vliv nejen na matku, ale i na vývoj dítěte a kvalitu vztahu v rodině.

Kampaň NÚDZ zdůrazňuje, že rozpoznat rozdíl mezi normální emoční nestabilitou po porodu a klinickou depresí je klíčové. Signály k obavám zahrnují dlouhotrvající pocit prázdnoty, ztrátu zájmu o dítě nebo naopak nadměrnou úzkost, poruchy spánku i mimo kojení, nezvládnutelný pláč a myšlenky na sebepoškození.

Co ženy nejčastěji brzdí ve vyhledání pomoci

Za prvé, přesvědčení, že jde o slabost nebo osobní selhání. Kultura, ve které se od matky očekává, že „to zvládne", vede k pocitu studu při přiznání psychického problému.

Za druhé, nedostatek času. Nová matka nemá kapacitu na dojíždění k psychiatrovi nebo psychologovi, zvlášť když dítě ještě nespí přes noc. Kombinace únavy a organizačního přetížení vede k odkládání péče o vlastní zdraví.

Za třetí, nedostupnost specializované péče. V mnoha regionech není psycholog ani psychiatr zaměřený na perinatální oblast dostupný. Ženy jsou odkázané na obecného psychiatra nebo psychologa, kterému chybí konkrétní zkušenost s poporodním obdobím.

Podle České lékařské komory je nyní budována síť perinatálních poradců přímo v porodnicích, ale krytí je zatím regionálně nerovnoměrné.

Role partnera a rodiny

Kampaň NÚDZ výrazně zdůrazňuje roli partnera. Muž nebo partner je často první osoba, která zaznamená změnu v chování matky. Signály, kterých si všímá, zahrnují ztrátu zájmu o dítě, dlouhotrvající úzkost, změny spánkových a jídelních vzorců, nechuť opustit domov nebo naopak přehnanou úzkost o dítě. Doporučené jednání ze strany partnera není postavené na řešení, ale na přítomnosti, na aktivní podpoře v každodenních úkonech a na doprovodu k prvnímu odbornému kontaktu.

Kam se v Česku obrátit

Za prvé, gynekolog nebo praktický lékař. Základní zdravotní péče je první instance, která může provést jednoduchý screening, například pomocí Edinburského dotazníku poporodní deprese, a doporučit další postup.

Za druhé, psycholog nebo psychiatr se specializací na perinatální psychologii. Nabídka je stále omezená, ale roste. Rezervace bývá zpravidla dva až šest týdnů dopředu.

Za třetí, poradenské linky. NÚDZ provozuje bezplatnou linku pro rodiče v obtížné situaci, dostupnou i v anonymní podobě. Existuje také psychiatrická krizová linka, která funguje dvacet čtyři hodin denně a poskytuje první pomoc při akutních potížích.

Rozšířený přehled specialistů podle kraje a specializace najdete v [našem katalogu psychologů](/najit-psychologa), včetně těch, kteří se specializují na perinatální a poporodní péči.

Jak vypadá léčba

Základem léčby poporodní deprese je kombinace psychoterapie a v indikovaných případech farmakoterapie. Psychoterapie, konkrétně kognitivně-behaviorální terapie nebo interpersonální terapie, má prokazatelnou účinnost v randomizovaných studiích. Farmakoterapie využívá antidepresiva, která jsou bezpečná i při kojení. Konkrétní volba přípravku závisí na klinickém obrazu a mělo by ji vždy rozhodnout odborník.

Podle Ministerstva zdravotnictví je většina zdravotních výkonů spojených s psychoterapií poporodní deprese hrazena z veřejného zdravotního pojištění, včetně sezení u smluvních psychologů a psychiatrů.

Sada 20 klinicky používaných screeningových testů

Odborníkům i studentům, kteří se zabývají perinatální psychologií, jsme sestavili sadu [20 klinicky používaných testů](/produkty/20-testu-sebediagnostika), včetně Edinburského dotazníku poporodní deprese a dalších screeningových nástrojů s komentářem pro jejich validní použití.

Co znamená kampaň NÚDZ v širším kontextu

Systematické zaměření na perinatální oblast je logickým krokem po tom, co se v posledních letech podařilo veřejně diskutovat obecně o duševním zdraví. Následující období by mělo přinést větší dostupnost perinatálních specialistů, zavedení screeningu poporodní deprese jako standardní součásti šestinedělní kontroly a lepší koordinaci mezi porodnicemi, gynekology a psychiatrickou péčí.

Časté otázky

Jak brzy po porodu se poporodní deprese může projevit?

Typicky mezi druhým a šestým týdnem po porodu, ale rozvoj je možný i později, v prvním roce po narození dítěte.

Rozliším sama, jestli jde o baby blues, nebo o depresi?

Základní orientaci nabízí Edinburský dotazník, který lze vyplnit online. Pokud symptomy trvají déle než dva týdny, je vhodné vyhledat odbornou konzultaci.

Je léčba antidepresivy slučitelná s kojením?

U některých přípravků ano, u jiných je nutné zvážit poměr přínosu a rizika. Rozhodnutí patří vždy psychiatrovi po individuálním posouzení.

Je poporodní deprese příznakem toho, že jsem špatná matka?

Ne. Jde o klinickou diagnózu, která se týká biologických a hormonálních změn, ne o osobní selhání. Bez léčby má negativní vliv na matku i dítě, ale s adekvátní péčí se plně upravuje.