Kateřina Gili

Vždy mne bavilo setkávat se s lidmi a poslouchat jejich příběhy. Moje cesta k psychoterapii byla trochu zdlouhavá. Přes finanční analýzy, jsem se k psychoterapii nakonec dostala. Se mnou psychoterapie probíhá pomocí rozhovoru, kdy se soustředím na to, abych druhého poslouchala bez posuzování nebo snad hodnocení jeho příběhu. Postupně zkoumáme významy, které mají slova pro druhého člověka a příběhy, které jsou za nimi. Přicházíme tak spolu na jeho hodnoty, které někdy zůstaly zapomenuté či přehlédnuté. Každý člověk má jiný příběh a jiné hodnoty a pro mne je to vzrušující dobrodružství. Během této cesty přicházíme na diskurzy, které klienta vězní a brání mu od štěstí. Někdy slýchám věty: „Nesmím být slabý.“ „Chyby jsou špatné.“ „Je potřeba věci dělat správně.“ „Musím bavit společnost.“ Tyto věty, diskurzy, člověka nutí dělat něco, co vlastně dělat nechce nebo ho drží v myšlenkách, které mu ubližují. Postupně oddělujeme tyto diskurzy a potíže stranou a přicházíme na nový příběh, který zůstal během života někde opomenut nebo vytváříme nový. Psychoterapie mne jako povolání uspokojuje, protože mi pomáhá prohlubovat mé schopnosti pochopení a porozumění druhých. Setkávání s lidmi při psychoterapeutické konzultaci je pro mne posvátnou chvílí, kdy se mnou druhý člověk sdílí svůj příběh. Když se pak podaří, aby se problém rozpustil, je to chvíle opravdu kouzelná. Věřím, že člověk má všechny potřebné schopnosti pro to, aby se zbavil svých potíží. Jen se někdy dostane do situace, kdy si neví rady a na svoje schopnosti a dary zapomene. V životě se hodně zaměřujeme na to, co nefunguje a co je špatně, možná proto, abychom to uměli opravit. Jenže pak snadno zapomeneme na to, co nám jde, v čem máme svou sílu a co máme rádi. Naučíme se vidět to špatné, soustředíme tam svou pozornost a pak se nám i někdy daří špatně. Dívám se na lidi a jejich problémy odděleně. Člověk není depresivní, ale v jeho životě se usadila deprese. Paní není vzteklá, ale v jejím životě hraje vztek někdy důležitější roli, než by chtěla. Tenhle zdánlivě nepatrný rozdíl oddělí člověka od jeho potíže, a tím vytvoří prostor pro nové možnosti. Někdy se člověk rozhodne potíže úplně zbavit někdy jen přehodnotí svůj vztah k ní. "Musí člověk věřit, že to dokáže." (JŠ, Praha) "Vždycky se najde důvod, proč to stojí za to." (HB, Jížní Afrika) "Jestli hledáte profesionální pomoc, mohu vás ujistit, že Kateřina je ten správný člověk. Od prvního setkání pocítíte důvěru, kterou potřebujete na sdílení svého příběhu a započetí procesu změny." (C.C., Mexiko)